pátek 2.8. 2013
Cesta přes Francii je jedna z
nejnáročnějších. Je to hlavně z toho důvodu, že je Francie dlouhá a má
drahé dálnice, které jsme se rozhodli nepoužívat.. A tak se docela
vlečeme. Jedeme na noc a už se začíná blížit půlnoc a my furt ne a ne
najít něco na nocleh. Tom už začíná být unavený a tak ve tmě nacházíme
polní cestu, která vede ...kdo ví kam. Je přímo u silnice u vysoké trávy
a jelikož už fakt nemůžeme dál zastavujeme a rozbalujeme spacáky a na
pár hodin usínáme.
 |
| Naše kempování |
|
 |
| vysílač |
Ráno nás budí sluníčko a krásné prostředí. No jak se
to vezme, mně se ale líbilo. Z jedný strany to vypadá na elektrické
vedení, o čemž jsem poučena, že se jedná o telefonní vysílač a z druhé
strany vede daleko pole, skrz které vede silnice někam daleko do
neznáma.. tedy vlastně do Paříže :) Posnídáme nějaké wafle s nutelou a
vydáváme se na cestu. Nejdříve se chceme zastavit v st. Denis - místo
kde se zrodil architektonický skvost, katedrála st. Denis :) /vysloveno:
sent Deni/ :P
Dle naší GPS dorazíme na
předměstí
na severu Paříže zvané st. Denis, řeknu vám, tady začíná totální chaos.
Doprava je tu ucpaná a celkově mi předměstí připomíná ghetto.. lidi
různě běhají a přebíhají, většina na mě působí romsky, všude je
nepořádek a vše je rozpadlý, držíme se nějakých aut a najednou se omylem
dostáváme do ulice která končí kovovým sloupkem.. Vedle se ale objeví
týpek který nám ho zázračným způsobem jedním čipnutím sesune do země..
 |
| Obyvatelé st. Denis |
ale stejně jsme v nějaké zakázané zóně. Kdo ví jeslti jsme nejeli za
nějakým zásobováním :D No hrůza, jen se děsím kdy nám dá někdo pokutu za
porušování předpisů a vjezd do zakázané zóny.. naštěstí se zase
vymotáváme a volíme podzemní parkoviště. Na další hledání už prostě
nemáme :D ... z podzemního parkoviště vylézáme do zřejmě obchodního
centra. Všude je všechno rozpadlý, samý trhy kde nám něco vnucují, všude
papíry a bordel, všechno rozlámaný a počůraný. Všude smrad.. no hrozný.
Potřebujem na záchod a tak akutně hledáme Mc. Donnald, tam snad budou
čistý záchody. Nakonec nacházíme jen KFC a to vypadá asi tak stejně jako
zbytek města. Děti řvou, lidi čůraj asi vedle záchodů, uklízečka se
sice snaží ale očividně se jí moc nedaří, a tak jsme docela rádi, když
už se dostáváme do katedrály, ta jediná v celém "městečku" vypadá
zachovale.
Zakladatelem
katedrály je považován opat Suger, který ji založil v roce 1137 a
propojil s opatstvím. Jelikož se tolik odlišila od románských staveb
svou architekturou, křížovým půdorysem, opěrným systémem a rozetovými
okny - typické pro gotiku, stala se průkopnicí gotiky. Katedrála je
navíc pohřebištěm francouzských králů od 10. - 18. století. A že tam
těch hrobek skutečně je... Jsou tam takzvaní "gisanti" - hrobky s lidmi
se semknutýma rukama, kteří vypadají jako by leželi i stáli, a taky monstrózní více patrové hrobky - například hrobka
Ludvíka XII. a Anny Bretaňské, kde manželé nejen leží ale i sedí na
vrcholu své hrobky - jako sochy samozřejmě. No celá prohlídka byla
zajímavá, navíc zde je ještě původní oltář a některá okna jsou taky
ještě původní. Výhodou bylo i to, že většina památek ve Francii je pro
studenty z Evropské unie do 26 let zdarma.. Takže paráda!
 |
| hrobka Ludvíka XII. a Anny Bretaňské |
Kupodivu se dokážeme z katedrály vymotat
zpátky do podzemního smradlavého parkoviště a jedeme směr Paříž..
doufáme, že tam už to bude lepší ... :)
Paříž je
totální chaos, hlavně co se dopravy týká, Tom na konci dne zmiňuje, ža
další den už autem nejede, a že jedeme metrem. I když by v srpnu měla
být vylidněná, prý protože většina francouzů je v na dovolených, zatím
to ale moc nevypadá. Na netu jsme se dočetli, že v srpnu mají na žlutou
samolepkou označených parkovacích automatech parkování zdarma, což je
skoro většina automatů a dá se prý teoreticky zaparkovat i třeba u
Eiffelovky, když víte kde. Mám spoustu souřadnic a nakonec jednu volíme.
Nacházíme docela pěkný místo blízko nějakých bytovek. Zkoumám automat
který je, jak jinak než, ve Francouštině. Nakonec mě z blízké bytovky
zpozoruje nějaký děda a huláká na mě něco ve smyslu, žeje to zadarmo.
Tak pohoda. A říkáme si, že snad máme auto i na dobrém místě, že nám ho
snad děla z balkonu pohlídá :)
 |
| pouliční prodej knih |
Trošku
blbý je, že do centra je to ještě 4,5 kiláku - k Notre Dame. A jelikož
si moc dobře pamatuju na pět kiláků v Amstru, což bylo na konci šílený a
úmorný, té představy se docela bojím :( Francouzi si ostřikují chodníky
a tak se prach mění v bláto ale jelikož je zase šílený vedro, alespoň
se trošku osvěží vzduch. Vydáváme se tedy na pouť a za sluníčka fotíme
co se jen dá. Například nás zaujalo pouliční knihkupectví zabudované ve
zdi ve formě jakoby obrovské truhly, který si prodejce jen ráno otevře, a
večer zase zavře a zamkne...
Francouzi možná ani k
moři nemusí, leží na pobřeží řeky Sieny jako na pláži, kolem jezdí
parník, taková páteční idilka :) Jelikož období krásných map skončilo,
mám jen pár papírů vytisklích z internetu se základními popisy, cestou a
vstupným a tak jdeme rovnou za naším cílem - jednou z největších
památek Paříže - katedrálou Notre Dame. Ta se nachází na ostrůvku
oblkopená dvěma proudy řeky Sieny.
 |
| čekáme až se skupinka pohne |
Vstup je opět zdarma do 26 let. Fronty tam jsou ale i
tak dlouhé a tak se tam pro jistotu hned stavím, abych se tam ještě
dnes dostala. Většina památek zavírá kolem páté a než jsme se sem
dostali jsou skoro čtyři, a tak doufáme že nás tam ještě pustí. Lenďa
zatím obhlíží suvenýry a i my se rozhlížíme po okolních uličkách a
kavárnách a čekáme až si nás černoch prošacuje a pustí nás po skupince
dovnitř. Nakonec zjišťuji, že jsem stála ve frontě na vstup do věží
Notre Dame, aby to katedrálu příliš nezatížilo pouštějí nás po
skupinkách asi po 15 a pak si nás předávají různí "záchytní průvodci"
výhled fakt nádherný, na celou Paříž až k Eiffelovce, ale po chvíli mě
to přestává bavit a čekací doba je třeba na 10 minut než nás pustí do
dalšího úseku... Já bych to měla projití rychleji.
Navíc
si to vybírá svou daň - dostaneme se z věží až kolem pátý a hlavní
vstup do katedrály už je zavřený :( Docela smůla, ale co nadělám... zase
lepší věže, katedrály zevnitř už jsem viděla za tehle výlet tolikrát, a
musím říct, že jsou ve směs docela stejné... No ale co teď? Nic jiného
už asi navštívit zevnitř nestihnem, blejskem tedy pár fotek a mažeme
přes suvenýry pomalu jdeme ještě zkusit Sainte Chapelle přesně na
opačném konci ostrůvku.
Blbý
je, že nám mezi tím zavřeli opravdu uplně všechno, takže proslulou
Sainte Chapelle, gotickou kapli, fakt úžasně zdobenou do různých barev,
skrz jejíchž vitrážová okna vznikají nádherné barvy, nejvíce asi do
modré neuvidím taky. Kaple kterou nechal zhotovit Ludvík IX a v
současnosti je uvnitř Justičního paláce, no nic, musím se sem vydat
ještě jednou. Přecházíme most a fotíme se se západem slunce nad řekou
Sienou, stejně je to paráda, že nám vyšlo tak nádherné počasí, snad to
tak zůstane i do zítřka. Podél břehu se vracíme kolem náměstí Hotel de
Ville,
 |
| Hotel de Ville s plážičkou |
kde je stejnojmený hotel a v tuto chvíli i obrovská
písečná pláž s plážovými lehátky a plátno na kterém sledují francouzi
zřejmě nějaký film, a tak tu chvíli počkáváme.. Už začínám být docela
unavená, nohy mě bolí a tak si na chvíli sedáme a koukáme na řeku.
 |
| Menší bráška sloupu v Berlíně |
|
Po dalších několika metrech, které mé nohy už vnímají
spíš jako kilometry se dostáváme k poslední památce kterou dneska
chceme vidět a je to budova Pařížské Opery na náměstí Bastille, kde je
mimo jiné i sloup podobný tomu, na který jsme vylezli v Berlíně, no je
teda trošku menší a nedá se na něj vylézt ale vypadá jako jeho menší
bráška :D. Sotva se držím na nohou a tak využívám podpory své ségry :D
Tot náměstí je symbolické místo Francouzské revoluce, kde stála pevnost
Bastila zničená v letech 1789-1790. Její půdorys je na náměstí vyznačen
řadou dlaždic. Uprostřed náměstí stojí Červencový sloup, který právě
připomíná červencovou revoluci z roku 1830.
 |
| Únavou zdrcená před Operou |
Stmívá se nám v Paříži poměrně rychle.
Zítra je náš den velkých památek:) Jelikož tu tedy zůstáváme, nezbývá
nám než využít kempu, který by měl být nedaleko, přímo v Paříži.
Nejhorší je, že ten levný co mám v papírech nemůžeme najít. A tak pak
nakonec nacházíme jeden jiný. Už je půlnoc, tak mě docela štve, že
vyhazujem takových peněz, za pár hodin do rána. Mám docela zkaženou
náladu a docela i hlad. Recepční dle mého není moc sympatická, i když
ostatní to tak nevnímají. Dostáváme takovou "koji" ohraničenou nízkým
stromkovým plotem a sdílíme ji ještě s jedním stanem. Pěkně trapný je,
že je vplněná snad štěrkem nebo kameny.. takže do toho v žádném případě
nemůžeme zatlouct ani jeden náš kolík. Super. Nevím jak se to stalo ale
mám náladu pod psa. Vaříme alespoň guláš a doufám, že sprcha po úmorné
dnu vše vyřeší.. no ani moc ne. Vracím se a nacházím Toma z půlky
nacpaného ve stanu i s celým vařičem - mezi tím začalo pršet. Stany nám
padají k zemi, ,protože není možnost je přichytit, závidíme vedlejšímu
stanu, zřejmě měli kladivo, jejich hřebíky jsou v zemi snad do půlky.
Nakonec se obrňujem proti dešti tím že přes stany přehazujeme modré
plachty pod kterými spíme... No snad to do rána přežijem. Nejdražší a
dle mého nejhorší kemp je tehle v Paříži.. no jsem zvědavá jak bude
vypadat ráno.... ale jedna věci mi drží pozitivní náladu.. zítra už
uvidíme Eiffelovku z blízka!!! :)
Další fotky
zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat