Baštovní Brussel

Brussél! Hlavní město Belgie. Město dobré čokolády, "sídlo NATO a některých institucí Evropské unie, a proto bývá neoficiálně označován jako „hlavní město Evropy“."

Oznamuji, že tato fotka je v nízké kvalitě na nekomerčních stránkách :D

První profláklé místo, které navštěvujeme, je Atomium. Už od kamarádky, která dělala Eurotrip loni, vím, že je to jedna z nejnavštěvovanějších památek Brusselu, je vlastně na okraji Brusselu a je to model základní buňky krystalové mřížky železa zvětšený 165 miliardkrát. Dle plánku jsou uvnitř různé schody, výtahy, muzea a restaurace. Velkou zajímavostí je že Belgie nemá zákon svobody panoramy, to znamená, že například i fotky Atomia nelze volně šířit a vystavovat. Proto je třeba na wikiipedii nenajdete. "Šíření je možné pouze na osobních nekomerčních webových stránkách, a to pouze v nízké kvalitě a s doplněním předepsaného oznámení o platné autorskoprávní ochraně. Atomium se tak stalo jedním z nejznámějších případů stavby, kterou si může každý jít svobodně prohlédnout, ale její obraz nelze svobodně šířit." - tak to píšou na wiki :) Hned vedle je ještě park "mini Europe" kde jsou miniatury z celé Evropy.. ale jelikož je brzy uvidíme, nepotřebujeme dávat desítky eur za to abychom jej viděli v mini provedení :)

I přesto, že u Atomia se mělo zdarma parkovat, uplně to tak nebylo, nebo nevěděli jsme jestli jsou parkovací automaty rozbité nebo jeslti je to zadarmo? A vlastně i místní se chodili na automaty nechápavě dívat :D A stejně to bylo od centra trochu z ruky. Poté, co si Atomium ze všech stran vyfotíme, jedeme zaparkovat k obchodu, ke kterému jsem si našla GPS souřadnice. Souřadnice nezklamaly a opravdu je tu docela schované parkoviště, mezi paneláky u marketu. Jdeme ještě nakoupit - a to především baterky do foťáku, které nám způsobují největší problém Eurotripu, pořád se vybíjejí a tak kupujeme nové a nové... Mně se dovnitř nechce a tak se snažím anglicky od vycházejících zjistit, kde je nebližší zastávka metra. Většina mě ignoruje, až po chvíli mi radí nějaký tatínek, je za rohem a tak si frčíme do centra místní dopravou, cena za lístek je 2 eura a platí na hodinu na všechno MHD :)

kostel sv. Kateřiny hned po výlezu z metra

V Bruselu už konečně nacházím svou mapu! Tedy krámek plný těch mých oblíbených map (viž předchozí článek o Antverpách), a tak si nabírám mapu Antverp, Vídně, Brna, Prahy, Bruselu a všeho co mají a ještě přemlouvám Lenďu a Toma ať mi naberou další :D

To je ta má slavná mapička a cesta, kterou jsme šli

Vlámské divadlo

železná míchačka

Podle mapy už se pak snadno vydáváme ke Královskému vlámskému divadlu, před kterým je krásná fontánka a železná míchačka :) Železná jako doslova:) Navrhl ji nějaký šílený belgický umělec W. Delvoyem, který je známý například uměleckým tetováním prasat. Toto je ale údajně mistrovská práce, je to kovová míchačka zhotovená ve stylu gotické kovové práce. A nejlepší na tom je, že údajně stojí na tajné skrýši piva.

Kolem kostelíku Beguinage, kde jsou fakt vtipné veřejné záchodky pro muže, pokračujeme na parkoviště č. 58. Tedy Parkhaus 58.  I když auto už nemáme, v mapě jsme se dočetli, že se do nejvrchnějšího patra dostaneme zadarmo a uvidíme celý Brusel ve 360°. A měli pravdu. Nádherný výhled, nádherné panorama. Jen je šílené vedro, nemáme moc vody a chleba s paštikou je identifikován jako plesnivý. Jsme skoro v půlce týdne, je pátek a začínáme být docela vyčerpaní.. A tak sedíme, kocháme se a přemýšlíme kam půjdeme dál...

Panorama Bruselu z parkoviště č. 58

Jedna z hlavních památek Bruselu je také budova Burzy. Je to místo, kde se schází mladí, posedávají na schodech a pijou pivo, také je to nejčastější místo všech protestů. Údajně se plánuje burzu předělat na "chrám piva" oficiálně "Centrum pivních zážitků" a to prý beze srandy.. Já nevim co oni s tím pivem blázní :)

Hranole

Posouvám prst po mé mapičce a nacházím značku pro obří hranolky. Z předchozího článku si asi pamatujete, že jsme ty největší hranole nemohli nikde najít. Teď potkáváme stánek kde jsou i za rozumnou cenu. Navíc kuchař co je tam servíruje se nás ptá odkud jsme a sděluje nám, že se před nějakou dobou vrátil z Prahy, a že tam byl tři měsíce. A tak když se mě ptá na omáčku, říkám mu ať mi dá něco fakt typicky Brusselskýho. Ani nevím co jsem to dostala.. bylo to fakt zvláštní a hranole uplně nějak extra mega nebyly... :D Ale bylo to typicky Bruselský a to jsme přesně chtěli.Jo a nezapomeňte, hralonky pocházejí z Belgie a Belgičani jsou na to opravdu pyšní, a i když se jim občas říká francouzské hranolky "French fries" není na nich absolutně nic francouzského! ;)

Detail,větší foto v galerii:)

Zase je všude plno čokolády... ach jak jen bychom se nacpali do nějakého obchodu a tam se cpali a cpali.. jenže cena za tuhle výbornou čokoládu je taky docela vysoká a my jsme náš Eurotrip pojali nízkonákladově a tak nám ta včerejší musela stačit. Navíc jsou šílený vedra, na čokoládu né moc dobré počasí.A tak fotíme a nakukujeme  a slintáme alespoň po výlohách a po nejrůznějších cukrátkách :) Jinak největším turistickým fonoménem Bruselu je, doslova přeroženo, "čůrající paňáček" - v belgičtině: Manneken-Pis. Na fotkách si člověk myslí, že to bude velká socha, ale když k tomu příjdete, nebýt fotících turistů, dost snadno ho člověk přehlédne.. taková čůrající socha malého hošíčka.. pro mě nepochopitelné, že zrovna tohle turisti tak milují :) Sošku dokonce převlékají do různých kostýmů na různé příležitosti. Šatník chlapečka obsahuje prý víc než 700 oblečků :D Neskutečné.. A prý z něj i kdysi tekl alkohol.. Váže se k němu i několik legend a ty si můžete přečíst třeba na wikipedii :) (například že vojska dvouletého chlapce bojovaly ve válce a on na ně ze stromu čůral a tím válku vyhráli) :D... no myslím, že čokoláda a waffle jsou pro mě atrakcí větší... :D

náš král před Domem krále :)

 Štrádujem si to uličkama na náměstí. Řeknu vám, architektura opět nezklamala... Musím říct, že na Antverpy to sice stále nemá, ale je to taky architektonický skvost. Uprostřed je obrovská plocha obehnaná radnicí a dalšími krásnými budovami, tedy cechovními domy. Radnice je gotická ze 16. století a má 96 metrů vysokou věž! Celá je dekorována spoustou malých sošek, většina z nich jsou nějací svatí a patroni či alegorické sochy. Taky významnou sochou pro Bruselany je socha na vrcholu věže - patron města Michael. Celé náměstí je právem na listě Unesca, včetně hotelu a Královského domu, který je přesně naproti radnici..

No když se vynadíváme, tedy spíš ochladíme ve stínu, další klikaté úzké uličky nás dovedou k Bruselské katedrále. sv Michael and sv. Guduly. Opět se jedná o gotickou katedrálu, turisti dovnitř chodí hlavně obdivovat barevná rozetová (na obrázku není rozetové) okna a staré varhany.. i my jsme se tam byli na chvíli zchladit. Zrovna byl uvnitř nějaký koncert a tak jsme chvíli poslouchali. Venku začal šílený pařák a ani parčík před katedrálou nás před ním neuchránil. Tady mi nastal trochu stres, protože se mi v katedrále ztratila Lenďa, naštěstí se potom i našla..  už jsem přemýšlela, co bych asi tak dělala, kdy má mobil v mém batohu ..  :(

MIM

Mapa nás dál navádí k Bozaru - Centru moderního umění. Je zajímavé hlavně tím, že je postaveno dvě patra pod zem. Vše tam ale vypadá tak klidně a opuštěně.. vypadá to totiž, že jsme se dostali jen do vestibulu :D A nevíme kam dál.. tak to aspoň procházíme promenádu a chladíme se :D Už je odpoledne a jsme nějak památkami přesycení. Navíc na žádnou prohlídku nás asi zadarmo nepustí. Dalším naším cílem je Parlament a Královský palác. Jdeme od Bozaru kolem MIMu -  muzeum hudebních instrumentů, moc krásná budova, až na muzejní náměstí. Nachází se tu muzea jako Belvue (muzeum historie Belgie), Coudenberg (podzemní ruiny paláce vladaře Karla V z 15. století), Royal museums of fine arts (královské muzeum moderního umění), Magritte (největší světová sbírka maleb a filmů od chlápka co se stal známý díky své dýmce která nebyla dýmkou) (?? taky jsem nepochopila :D) .. muzea jsou za dvě eura pokud je nám méně než 25, ale stejně na to nemáme ani pomyšlení...Navíc v mapě píšou že na prohlídku všech muzeí nám 24 hodin nestačí.. a tak se o to ani nebudem snažit. Ale došla nám voda a kupodivu nás do jednoho z muzeií pustili zadarmo, né přímo dovnitř ale do vestibulu. Možná jsme použili špatný vchod? Ale ptáme se na záchody a beze všeho nás navigují na krásné čisté moderní záchody.. řeknu vám, to je po celodenní chůzi a pařáku slast :) Načerpáváme tu vodu a trošku se osvěžujem. Zpátky na náměstí objíždí týpek s maringotkou a waflemi. To je poslední bašta, kterou jsme v Belgii ještě neochutnali. Výborné wafle které si můžete dát s čímkoliv. Jedny jsme potkali u čůrajícího panáčka ale furt si říkáme, že je třeba ještě někde seženeme levněji ...což by možná bylo právě tady. Ale Tom mi wafle z maringotky vymlouvá.. uznávám, že jestli se tam v tom vedru vozej celej den, asi bychom na ně nemuseli mít pak dobré vzpomínky.. :D

Jdeme se ještě podívat na Královský palác, sídlo Belgického krále - aktuálně Filipa Belgického. Je ohromný, chvilku odpočíváme a už zalézáme do obrovského parku, který je právě mezi palácem a budovou parlamentu. Má to král do parlamentu docela kousek, takovým příjemným prostředím, kolem altánu a obrovského vodotrysku upřostřed. Paráda :)

Osvěžující mega vodotrysk:)

 Naším posledním cílem v Bruselu je budova soudu. Jelikož, jak jsem již na začátku psala, je Brusel sídlem NATO a některých institucí Evropské unie, budova soudu nás velice zajímá :) Navíc je Belgie i jedním ze zakládajících států Evropské unie... Benelux - Be stojí pro Beglii :)
Cestou ještě míjíme jednu katedrálu - Notre dame - Opět je nazvána "naše paní" Church of Our Lady of Sablo nebo taky Notre Dame du Sablon.

Belgická Notre Dame

 A už jsme u budovy soudu. Zrovna máme smůlu a je celá obehnaná lešením ale je obrovská. Srovnala bych ji s velikostí katedrály v Berlíně. Je postavena v Asyrsko-Babylónském stylu a dá se jít i dovnitř. Uvnitř je spousta schodů, vypadá to tam hrozně opuštěně. Obrovské prostory a balkonky a nadživotní sochy.No hustý :)

budova soudu

Uvnitř na balkonkach vysedavaji mladí lidé a kdo ví co tam dělají. Musím říct že tady se mi vážně líbilo :) A právníka jsem tam ale nezahlídla snad ani jednoho :) Na mapě jsem si ještě všimla malé značky jakoby výtahu. A zjištujeme že je tam opravdu venkovní skleněný výtah kus od budovy.
Ten nás sveze jakoby o patro dolů. Jelikož jsme na takovém kopečku dostáváme se přímo vertikálně z kopce dolů do Bruselské čtvrti. Tam ale nepotřebujeme a tak jedeme zase nahoru :D
Hlavně jsme ale ještě nepotkali ty pořádný a nejlepší wafle! Ty jsou pro Belgii typický stejně jako čokoláda.. nakonec si říkáme, že jsme si měli dát ty co jsme potkali u "Čůrajícího panáčka". Furt se nám zdálo, že je to moc peněz. Jedna vycházela asi na 3,5 Eura, teda záleželo na tom, co si na to člověk všechno dá. Holá wafle euro, a pak do eura za každou další přírohu - šlehačku, ovoce, čokoláda, puding... cokoliv na ní mohlo ležet :) A tak se rozhodujem, že tady už náš výlet ukončíme a koupíme si lístek na metro, který je přestupní a platí hodinu a že akorát zajedeme zpátky k hošíkovi, vezmem wafli a na tu jednu jízdenku se vrátíme k autu... No plán to byl dobrý, ale Brusel má tolik spletitých uliček, že poté co se vymotáme z metra na zastávce nejblíže naším vysněným waflím, samozřejme se ztratíme :D Ten malý panáček je tak malý, že nejen že ho nemůžem najít ale ani lidi kterých se ptáme neví, kde pořádně je :D Každý nás posílá jinam. Nakonec tam ale dorazíme a objednáváme si každý svou zaslouženou wafli.Jsou výborné ale nutno podotknout že úplně stejné  mají i v Náchodě na Karlově náměstí ve waffle café. Fakt úplně stejné!! To bych nečekala :D Ale tyhle jsme jedli přímo v Belgii.. :)

já - s jahodami šlehačkou a čokoládou, Lenďa bez čoko

Jelikož máme časový skluz a ještě k tomu nám ujede metro, kterým jsme chtěli jet, další jede za pět minut a to už by nám skončil lístek někde na začátku jízdy a já si fakt nerisknu jet v cizí zemi metrem a doufat že v půlce cesty co mi vyprší lístek nepřijde revizor (při mém štěstí by na 100% přišel) obětováváme každý další dvě eura abychom v klidu za další lístek dojeli k autíčku. Naštěstí se v automatek dá platit kartou Autíčko u marketu stále čeká, tak jsme rádi a ještě si zajdeme nakoupit jogurt..Bez toho my se ségrou nemůžeme žít :D taková chlažená mléčná rýže po horkým dnu a cocacola. není nic lepšího a jedeme směr Francie!! Juchůůůů huráááá, Paříž čeká! :)

Ještě podle GPS hledáme, kde bychom ze sebe spláchli pot a po cestě potkáváme - už ve Francii - rybník, do toho žbluňkneme .. no jelikož jsme hrozný strašpytelky a začíná se stmívat, bojíme se do ty vody vlízt aby nás něco nesežralo. Třeba pijavice :D Takže se tak lehce cákáme :D A asi největší kuriozita při příjezdu do Francie je zaječí kolonie.. řeknu vám tolik zajíců pohromadě jsem snad ještě v životě neviděla.... Nevím jestli to byla nějaká obora, ale vjeli jsme do nějakýho lesíka a mohla jich být všude kolem tak stovka. Vždycky vyskočili a vykoukli a pak zkoprněli.. no neskutečný. Až z toho nakonec šel docela strach....Při představě, že bychom tu spali a oni po nás celou noc skákali... divocí zajíci :D .... :D Horší než pijavice.. :D

Koupání :)

Tak a teď už se jdeme vyspinkat na tu slavnou Paříž :)

Další fotky ZDE.