Vážení a milí konečně mám čas. Ani nevíte, jak jsem se na to těšila, až vám budu moci všem povyprávět o našich letních zážitcích. Konec konců si i sama budu moci připomenout, co jsem to vlastně všechno v průběhu těch hektických 14ti dnů zažila a kde jsem to vlastně byla? Protože když nad tím tak přemýšlím, když se mě poslední dobou někdo zeptá, vlastně jen lovím v paměti, která města jsme projeli. A asi nejtěžší otázka? "Kde se ti líbilo nejvíc?" ... nevím.. nemůžu si vzpomenout :D Všechno se to tak smíchalo.. ale teď, díky fotkám, zase všechno rozmíchám. A tak kde teda začít? Možná na úplném začátku?
Zrození nápadu: Asi vás napadne už podle názvu blogu, že jsme se ségrou vášnivé cestovatelky a teď, dokud máme relativně flexibilní práce a docela dost nějakého toho volného času.. Nízké náklady, protože nás mají rodiče rádi a nějakou tu kůrku nám občas dají. (no spíš hostinu :D). Tak se snažíme využít našeho mládí a nějaký ten kus světa prozkoumat. Ale s kým? Dvě mladý holky napříč Evropou? To by nám asi doma neprošlo. A jelikož náš kamarád Tom měl shodou okolností 14ti denní celozávodku, navíc si koupil auto, Lenďa byla v euforii a nadšená, že by konečně mohla vidět Paříž, mně to bylo jedno a Tomáš nakonec souhlasil, že nás vezme s sebou.. snad toho později nelitoval... zrodil se tedy nápad :)
Plánování: Trasa už byla jakš takš známá. Jednak já měla hlavu plnou snů a plnou zážitků z blogu mé bývalé spolužačky, která s přítelem loni procestovala Evropu. I když jela déle a projeli toho více, inspiraci zanechala a to mi stačilo abych rok snila o dovolené snů a o evropských památkách :) Navíc Tom měl sen podobný, časově a kilometrově kratší a ten jsme potom i zrealizovali. Já, jakožto asi největší perfekcionistka za naší posádky jsem se nadšeně pustila do plánování. Jelikož jsem milovník tabulek, funkcí, barviček, kurzív, excelu, wordu, propočítávání a hledání nadšeně jsem začala vypracovávat excelovskou tabulku v různých barvách s různými funkcemi. Tomova trasa vycházela asi na 3 500 km. Já si vzala svá oblíbená města a postupně jsem začala hledat parkování a kempy a ubytování a hlavně památky... Až mi to postupem času začalo už trošku přerůstat přes hlavu ale jelikož jsem toho názoru, že nejlépe si vše udělám sama a jdokonce vynadat dokážu nejlépe sama sobě a když něco nevyjde a nemusím pak ostatním nic vyčítat - vyčítám jen sobě. Zhostila jsem se tohoto úkolu. Co kdyby někdo na něco zapomněl? Myslím, že zbytek posádky byl rád. Jelikož toho začalo být ale po několika týdnech až moc, nakonec jsem se ale demokraticky rozhodli rozdělit role následovně: Tom organizace dopravy (znamenalo mít v pořádku auto, gps navigace, pohonné hmoty, později i výpomoc s parkováním a ubytováním) Lenďa - hlavní kuchař (zahrnovalo nákup surovin, vaření, dělání svačin, udržování našich žaludků plných za průběhu cest) Já - zbytek věcí (itinerář eurotripu, kempy, památky a neztratit se ve městech - pslední se mi moc nedařilo :D) Každopádně pro lepší představu, níže se můžete podívat na to co z našeho plánování "fyzicky" vyšlo :)
Ve skutečnosti je to vlastně předfinální verze. Ve finální verzy už nejsou otazníky ani na jednom jediným místě :) Navíc jsem měla na každé stránce udělanou mapu a památky z konkrétního města... I když nevím, jestli to tak uplně k něčemu bylo :D S mým orientačním smyslem...
No a co pak? Pak už jen sehnat posádku a poinformovat okolí. S posádkou to byl asi nejtěžší oříšek, protože skoro nikdo nemá 14 dní dovolené, jen tak na procestování světa, nebo už má rozplánováno, když už by se jednalo o studenta, který má dovolený kolik jen chce, zase nemá finance. A jelikož jsme nevěděli, na kolik to asi tak může vyjít, i to byl pro naše studentské přátele trošku problém. Navíc jsme nechtěli brát někoho úplně cizího a zase si celých 14 dnů zvykat na někoho zvyky... a na to jestli v daném prostředí a kempu bude chtít spát a nebo nebude chtít spát.. Jeslti bude chápat náš humor, jíst naše jídlo, udržovat naše tempo...Nakonec všechny tři parametry dohromady nikdo nebyl schopen splnit (s tím, že poslední ani nemusel být prozkoumáván, neboť už na základě prvních dvou jsme zájemce nenešli.. ) Zůstali jsme tedy tři. S myšlenkou, že my se ségrou se známe a při nejhorším se zlikvidujem navzájem a s tím, že Tom to s námi snad přežije... A tak jsme o tomto poinformovali naše okolí a takto vyrazili... kam? No přeci do Berlína!! :)


Žádné komentáře:
Okomentovat