Hned z rána se zastavujeme blízko Ikei, dokonce dvou. Slyšela jsem, že zde mají snídaně za 1 Euro! A mají v tom kafíčko i croissant.. Je to skutečně pravda, jak tak nahlížím na reklamní tabuli uvnitř zamčené Ikei přes výkladní skříň. Jsme tu příliš brzy.. :( a než abychom čekali na 10tou než otevřou, musíme se spokojit opět s vlastníma zásobama. Říkám si, že snad ještě nějakou Ikeu potkáme, no už teď vám mohu říct nepotkali jsme...
| barevné karavany v Zeeburgu |
| Naše bydlení :) |
| Mince na sprchu a i na pračku |
Potom, co jsme se znovu narodili a převlíkli do čisťounkého, po upoceném Berlíně, a deštivém Hannoveru se vydáváme do prosluněného Amstru. Dostáváme mapu a info, že do centra je to 5 km. Kola jsou na půjčení docela drahá, a s autem se nám tam moc nechce, zase zbytečný hledat parking, když ho máme v kempu zadarmo.. a tak se ničeho nebojíme a jdeme pěšky. (později večer toho trošku lituji :D)
I na Amstrdam mám aplikačku. A tak nadšeně přichystávám Toma s Lenďou na úžasnou památku. Jsem děsně tajemná a tak až do poslední chvíle nevědí, že za rohem je monumentální větrný mlýn! (první a taky poslední, který jsme v Nizozemí potkali :D). Je to restaurace ale já jsem z ní nadšená!! :) A tak se s ní hned fotíme. Je pondělí a i když by jeden řekl, že snad musí být všichni v práci. Opak je pravdou. Ulice jsou přelidněné a cyklisti jsou šílení. Když se řekne Amsterdam, je pravda, že první co se mi vybaví je písnička od Ilony Cszákový, druhou věcí jsou kola. Všude se povídá, že je to město, kde jezdí na kole všichni. Říkala jsem si, no co, tak tam bude hodně kol. Ale přátelé, toto je něco šíleného! Jako chodec, tu nemáte šanci. Jste naprosto diskriminován, nejen tím, že cyklista s vámi na jednom chodníku má tak 10x širší pruh a vy ve svém pruhu ještě máte stromy, které se nedají obejít a pokud je nechcete přelézat, musíte se na vlastní riziko vydat do cyklistova pruhu, který je nemilosrdný. Cyklisti tu jezdí po skupinkách o 5ti a více a ohromnou rychlostí, v žádném případě nedávají nohy z pedálů a tak když se jim v pruhu objevíte, jemně zazvoní a prokličkují kolem vás. Mezi tím, co zjišťujete, jestli jste stále živí a máte všechny končetiny, skupina cyklistů už je bez jediného slova na míle daleko. Na kole tu jezdí babičky, dámy v sukních, dámy v letech, bankoví úředníci, různá individua, děti. Jezdí tu v sukních, v kalhotech i v kvádru, s košíky ve předu, vzadu, vepředu i vzadu. Prostě lidé všeho druhu. A řeknu vám, jde z nich strach. Nerespektují naprosto nic, a jako chodec jste pro ně nula.
No zatím přežíváme a tak pokračujeme dál podél kanálů. Další úžasná věc na Amstru. Všude jsou kanály (ne ty smradlavý ale takový ty vodní :D) procházíte malými uličkami a po 200 metrech je vždycky most. Nějaký jsou hezký a malebný, nějaký přeplněný turisty. Každý je ale obmotán koly. Je jich tu snad milion! :) A to když ještě přičtu všechny ty, co jsou v provozu.. no masakr! :D .. Předměstí jsou plné úzkých vysokých domečků naskládaných jeden vedle druhého a podél vodních kanálů jsou houseboty, malý obytný lodičky. Dokonce i kostely mají vtěsnané mezi vysoké patrové baráky, no vypadá to fakt zajímavě :) Potkáváme muzeum Maritime.
V uličkách mimo hlavní třídu je lidí trošku méně a taky je tam spousta luxusních obchodů a tak jdeme a prohlížíme si je.. Taky potkáváme několik známých budov a památníků. Například i Amstr má muzeum madam Tussaud (voskových figurín) na Dam square. Je tam mimo jiné i královský palác a nový kostel. Kousek dál v uličkách jsou obchody s pravými Nizozemskými sýry a tak tam lezeme a ochutnáváme o sto šest :) No jo typický Češi. Ségra si zkouší mega dřeváky a v této uličce už se konečně dá vstoupit i do normálních obchodů a nabízí tu vcelku i normální suvenýry za normální ceny :) Přívěšky a umělý tulipány (holt jsme netrefily sezonu, a ty pravý nerostou :( ), malý dřeváčky, magnety s kolama.. ohromné výběry :) Postupně se proplítáme do starého města kde už je větší klid. Cyklisti tu jezdí po jednom nebo po dvou, tak je to pohoda :) Na nábřeží slupneme svačinku, kterou nám Lenďa připravila a koukáme po krásných baráčkách, sluníme se a potkáváme Nizozemský holuby. Postupně pak přicházíme k Vondel parku, parku muzeí, kde se lidé válí na zelené trávě a fotí se s nápisy Amsterdam 2013.
Taky toho využíváme. Ségra leze do fontány s patvary z hřebíků a nakonec se fotíme asi s největší "památkou" nebo spíše turistickým lákadlem - nápisem I AMSTERDAM. Tady se směle jako dcera horolezce snažím vylézt přes "A" na "M" kde se chceme s Lenďou vyblejsknout a jak se snažím vyšvihnout a zachytit okraj "áčka" hranu nechytám, ruka mi prokluzuje a já jako balvan padám na zem. Podívaná pro turisty :D Slyším jen velké zahučení .. a údiv fotografů :D Nevzdávám to a druhý pokus už vychází :D No sranda, spadnout takhle v Amstru z áčka :D Ještě že zítra už tu nebudem.. určitě toho budou plné novinové titulky. :D A hlavně, že ještě předtím jsem četla nápis pro děti u písmen "lezení na písmena na vlastní nebezpečí" :D Hned za nápisy je Rijksmuseum. Nejrozsáhlejší muezum v Nizozemí, dá se tu najít i Rembrant a van Dyck. No jo, je to tu plné muzeí :)
Po krátkém odpočinku ulovíme taky několik fotek, i když už je večer, turisti oblézají název ze všech stran a tak to nejde vyfotit se na nápisu bez nich :( A pomalu míříme zpátky do kempu. Je to zase minimálně 5 kilometrů a my už jsme docela uchozený :( Stavujeme se ještě v obchodě pro zmrzlinu a obdivujeme elektromobily, které jsou zastrčeny v nabíječkách a čekají na své majitele.
Pěkný auta :) Muzeum píva Heineken už je zavřené a tak si musíme vystačit s plechovým z obchodu, které si plánujeme večír vypít. Do kempu dojdu tak tak.. dneska to bylo fakt náročný.. hodně sluníčka, dlouhá cesta, hodně památek. Musím říct, že na jednu stranu mě Amstr dost zklamal, spíš si z něj pamatuju to ošklivé a chlípné. Na druhou stranu, když přeskočíte hlavní třídu a dostanete se do starého města mezi odložená přivázaná kola na mostech a soustředíte se na kanály a měšťanské domečky.. je to docela fajnová podívaná.. taky, co chci, je to přeci jen hlavní město Nizozemí... a co zítra? Den Haag - město mrakodrapů :)
A další fotky zde.
| Tak a spát! |
Žádné komentáře:
Okomentovat